O cílech a opatřeních, kterými se posuneme vizi blíž

Minule jsem psala o vizi, dnes přináším pod-stupeň cílů a pod-pod-stupeň opatření. Hned na úvod je nutno připomenout, že zde kopíruji text Strategie pro kulturu a cestovní ruch pro Jihlavu, který si zaslouží propagaci na všech frontách. A také se hodí připomenout, že zastupitelstvo Jihlavy minulý týden schválilo akční plán na roky 2017/2108, výběrové řízení na post manažera pro kulturu má svého vítěze, nic tedy nebrání rozjezdu strategie na plné obrátky. 

Teď už ale ke slibovaným cílům. Z analytické části vyplynuly tři hlavní oblasti, kterými se strategie zabývá, a to Veřejný prostor a prostorové zázemí, Podmínky pro rozvoj kultury a Značka města. Tyto oblasti jsou dále rozpracované do zmíněných strategických cílů a konkrétních opatření. 

PŘEHLED STRATEGICKÝCH CÍLŮ

VEŘEJNÝ PROSTOR, PROSTOROVÉ ZÁZEMÍ	1.1	Jihlava má živé centrum města, kde tráví čas místní i návštěvníci
	1.2	Veřejný prostor vybízí a umožňuje pořádání kulturních aktivit i neformální pobyt a jsou v něm vyvažovány zájmy různých cílových skupin a inovativně a kultivovaně poskytuje informace o atraktivitách a dění ve městě
	1.3	Veřejný prostor je aktivně formován a iniciativně využíván mladými lidmi
	1.4	„Stříbrné údolí“ celoročně žije místními i návštěvníky města, kteří zde tráví volný čas
PODMÍNKY PRO ROZVOJ KULTURY	2.1	Školy aktivně využívají nabídky kulturních institucí a rozumí potenciálu kulturní nabídky pro vzdělávání ve městě
	2.2	Děti a mládež se aktivně účastní kulturního dění a podílí se na vytváření kultury a umění ve městě
	2.3	Podmínky pro rozvoj náročnějších žánrů, inovací a místní autorské tvorby jsou zajištěné
	2.4	Velcí zaměstnavatelé a podnikatelé chápou roli kultury v rozvoji města a přínosy pro jejich podnikání a spolupracují na rozvoji kultury a publika v Jihlavě
	2.5	Veřejná správa i občané města rozumí hodnotě kultury a vnímají ji jako rovnocennou oblast rozvoje města ve vztahu k dalším tématům
	2.6	V kulturní nabídce se občan i návštěvník rychle orientuje
	2.7	Město vytváří podmínky pro koncepční rozvoj a koordinaci kultury
ZNAČKA MĚSTA	3.1	Rozvoj cestovního ruchu je efektivně koordinován a jsou vytvořené základní podmínky pro spolupráci s dalšími partnery a aktéry cestovního ruchu
	3.2	Jihlava je aktivně propagovaná destinace s důrazem na nabídku pro prioritní cílové skupiny
	3.3	Nabídka volnočasových a kulturních aktivit pro místní i návštěvníky je celoroční a funguje i o prázdninách a víkendech (je sezónní i mimosezónní) a obsahuje i akce rozvíjející klíčová témata města
	3.4	Město a kulturní organizace využívají odborné a tvůrčí kapacity SŠ, VOŠ a VŠ v Jihlavě a podporují tak rozvoj mladých talentů
	3.5	V Jihlavě je dostatečná nabídka ubytování, stravování a doplňkové služby cestovního ruchu pro prioritní cílové skupiny

Následující text obsahuje rozpis cílů tak, že v prvním odstavci naleznete popis problému, ve druhém ideální stav, a ve třetím seznam opatření.

OBLAST veřejný prostor, prostorové zázemí

1.1 Jihlava má živé centrum města, kde tráví čas místní i návštěvníci

Cíl využívá potenciálu koncentrace kulturních institucí v centru města, jejichž nabídka je dobře dostupná veřejnou dopravou ze všech koutů města. Zároveň upozorňuje na nevyužité možnosti vstupních prostor kulturních institucí pro živé dění a služby veřejnosti, stejně jako jejich potenciál oživovat veřejná prostranství, která je obklopují. Dále reaguje na konstatování, že centrum města žije nedostatečně, což je způsobeno několika objektivními faktory a jednak tradovanými nálepkami. Mezi objektivní faktory patří nedostatečně zformované funkce jednotlivých částí centrálního náměstí, nedostatečně čitelná dramaturgie dění v prostoru náměstí, nedostatečně kvalitní vybavení veřejného prostoru mobiliářem a nedostatečně vstřícnými podmínkami a pravidly pro kulturně komunitní dění v centru obecně. Mezi tradované nálepky potom patří nedostatečný pocit bezpečí a obtížné hledání postoje ke stavbě obchodního domu Prior a trauma z odlivu lidí z náměstí do City parku, respektive nejistota, zda se tento trend již obrací, nebo ne.

Centrum města se chlubí atraktivním programem i veřejným prostorem, místní sem jezdí za kulturním děním vysoké kvality a tráví zde volný čas. Centrum města je demokratický tolerantní prostor, který aktivně zprostředkovává kontakt se současnými trendy městského života, s cizinci a menšinami žijícími ve městě i s těmi, co přichází město navštívit jak z ČR, tak ze zahraničí. Vstupní prostory kulturních institucí zřizované městem Jihlava a krajem Vysočina jsou „výkladními“ skříněmi města, divák se cítí ve foyer vítán a jako doma, přilehlý veřejný prostor kulturní instituce zatraktivňují pro veřejnost svými aktivitami a zároveň jej využívají ke své propagaci.

1.1.1 v architektonické soutěži vznikne koncepce centra města

1.1.2 zajistit jednoznačnou prioritu pěších v centru města s důrazem na spojení mezi City parkem a náměstím

1.1.3 umisťování mobiliáře a uměleckých děl ve veřejném prostoru v centru města řešit v režimu dlouhodobém, který navazuje na koncepci centra, i krátkodobém, který umožňuje krátkodobé intervence a ověřování nápadů a potenciálu

1.1.4 zmodernizovat vstupní prostory kulturních institucí a zajistit institucím podmínky pro snadné využívání přilehlého veřejného prostoru

1.1.5 zajistit aktivní dramaturgii a koordinaci akcí na náměstí s důrazem na pojmenované žádoucí aktivity

1.1.6 prověřit potřebnost a možné fungování velkokapacitního kulturního sálu

1.2 veřejný prostor vybízí a umožňuje pořádání kulturních aktivit i neformální pobyt a jsou v něm vyvažovány zájmy různých cílových skupin a inovativně a kultivovaně poskytuje informace o atraktivitách a dění ve městě

Cíl reaguje na zjištění, že ve městě chybí dostatečné a koncepční podmínky pro realizaci kulturních aktivit i spontánního jednání ve veřejném prostoru. Příčiny tkví jak v nedostatečné vybavenosti veřejného prostoru potřebnou infrastrukturou, tak ve znění městské vyhlášky upravující povolování akcí, dále nejednoduché orientaci nejen profesionálních organizátorů, ale i aktivních občanů v úředních procesech povolování akcí a aktivit. Dále reaguje na zjištění, že ve městě chybí komplexní orientační a informační systém ve fyzickém prostoru propojený s dalšími propagačními nástroji města, který by snadno, současnými technologickými prostředky a marketingovými postupy informoval místní i návštěvníky o atraktivitách i dění ve městě. Mezi příčiny patří chybějící komplexní koncepce propagace ve městě, znění městské vyhlášky upravující reklamu ve veřejném prostoru, nedostatečná koordinace aktérů mezi sebou a s veřejnou správou. Snižováním bariér v dostupnosti veřejného prostoru pro občany města je zajištěn klíčový nefinanční nástroj podpory kulturního a kulturně komunitního dění ve městě, hojně využívaný progresivními městy, stejně jako propracovaný sytém informování a orientace ve městě.

Pojetí veřejného prostoru cíleně překonává určitou hraniční identitu Jihlavy „mezi velkým a malým městem“ a skrze otevřený přístup k veřejnému prostoru, typický spíše pro větší města, přispívá k vnímání Jihlavy jako otevřeného města, které se svého veřejného prostoru aktivně chápe a promítá do něj hodnoty moderního městského životního stylu - pojímá jej jako prostor nejen pro technické zajištění chodu města a zdroj příjmů pro městskou pokladnu, ale jako místo pro život a seberealizaci svých občanů. Stejně jako místo pro spolupráci s podnikatelským sektorem, zejména na kvalitním oživení veřejného prostoru nejen za účelem zisku, ale i tvorby příjemné a živé atmosféry města. Veřejný prostor města poskytuje informace o kulturním dění ve městě v dostatečném množství i kvalitě, která se týká jak nosičů, tak struktury informací, která se řídí podle současných trendů v komunikaci s publikem. Přítomnost kvalitně zpracovaných informací o dění ve městě jednak umožňuje místním i návštěvníkům rychle získat informace jakoby mimochodem při procházení každodenních tras městem a zároveň podporuje živost města.

1.2.1 město ve spolupráci s aktéry lokalizuje a prioritizuje veřejná prostranství pro kulturu a vybaví je potřebným zázemím a infrastrukturou

1.2.2 vytvořit podmínky pro zjednodušený zábor veřejných prostranství pro kulturní a komunitní akce

1.2.3 město finančně i nefinančně podporuje kulturní a komunitní aktivity občanů ve veřejném prostoru

1.2.4 vytvořit koncepci mobiliáře pro venkovní prostory sloužící pro pěší

1.2.5 vytvářet kvalitní veřejný prostor pro setkávání a aktivní pobyt i v nové zástavbě a na periferii

1.2.6 navrhnout a postupně vybudovat komplexní orientační a informační systém pro místní i návštěvníky ve veřejném prostoru

1.2.7 propagovat klíčová témata spojená s městem ve veřejném prostoru pomocí mobiliáře, instalací apod.

1.3 veřejný prostor je aktivně formován a iniciativně využíván mladými lidmi

Cíl reaguje na nejistotu, která panuje ve vztahu k atraktivitě města a jeho nabídky pro mladé lidi ve věku zhruba 15–30 let. Demografická data, která jsou k dispozici, sice neukazují na úbytek populace v tomto věku, ale dostupné statistiky o trvalém pobytu nepodchycují dočasnou nepřítomnost této věkové skupiny ve městě. Kulturní instituce a aktéři, kteří jsou v kontaktu s mladým publikem, jsou v této věci dobrým lakmusovým papírkem a jejich výklad lze brát za bernou minci. Indicie, že mladí lidé „nemají ve městě co dělat,“ „necítí společenskou podporu v aktivním vstupu a seberealizaci ve veřejném prostoru města“ a chtějí „odjet pryč“ do větších měst, která v jistém smyslu nabízí svobodnější prostředí a více příležitostí k seberealizaci, je zajímavou výzvou ke zpracování.

Veřejný prostor města nabízí mladým lidem podmínky pro realizaci akcí a aktivit jak v rámci školního programu, tak v rámci neformálních studentských iniciativ. Veřejný prostor v blízkosti škol je revitalizován v aktivní diskusi se studenty a školami. Klastr kulturních, volnočasových a vzdělávacích institucí kolem Smetanových sadů nabízí vybavení pro aktivní výuku i trávení času a realizaci kulturních aktivit nejen studentů. Studenti se cítí být součástí diskuse o směřování veřejného prostoru ve městě v širším slova smyslu. Město podporuje finančními i nefinančními nástroji studentské projekty a institucionální projekty posilující vztah k místu.

1.3.1 spolupracovat se školami na aktivitách oživujících veřejný prostor

1.3.2 aktivně podporovat projekty občanského vzdělávání a posilování vztahu k místu zacílené na mladé lidi

1.3.3 město ve spolupráci s výtvarnými školami, Oblastní galerií Vysočiny a dalšími partnery najde a zpropaguje legální prostory pro tvorbu „street art“ a připraví příležitosti ke vzdělávání

1.3.4 město revitalizuje veřejný prostor klastru škol, kulturních a volnočasových institucí kolem Smetanových sadů

1.3.5 město spolupracuje na revitalizaci veřejných prostranství v okolí škol se školami a studenty

1.4 Stříbrné údolí celoročně žije místními i návštěvníky města, kteří zde tráví volný čas

Cíl využívá výstupů dlouhodobého systematického rozvoje území podél řek Jihlavy a Jihlávky jako zelené zóny pro kulturu, sport a volný čas a dále rozvíjí potenciál této dlouhodobé snahy. Dále využívá potenciálu 300 tisíc návštěvníků jihlavské ZOO za rok. Reaguje na zjištěné deficity z pohledu Jihlavanů, totiž nedostatečnou vybavenost veřejného prostoru pro neorganizovaný sport, podmínky pro neformální komunitní aktivity ve veřejném prostoru a chybějící orientační systém ve městě pro návštěvníky. Reaguje také na problémy prostoru Stříbrného údolí, které se týkají návštěvnického komfortu, totiž prostupnosti údolí směrem k centru města, nedostatečného navigačního systému, parkování, gastro, ubytování a dalších služeb.

Stříbrné údolí je zelenou volnočasovou zónou, kterou využívají místní i návštěvníci. Je etablovanou značkou a produktem pro cestovní ruch na úrovni ČR i v blízkém zahraničí, poskytuje špičkový návštěvnický komfort a slouží jako uzlový bod pro směřování návštěvníků do centra města. Zázemí vytváří mix pro vzdělávací, kulturní, sportovní a volnočasové aktivity a přináší místním i návštěvníkům informace o historii města. Stříbrné údolí je funkčně propojené s historickým centrem města jak co se týče nabídky, tak prostupnosti pro pěší i cyklisty a vytváří jakousi zelenou alternativu centra. Je koncepčně rozvíjeno v celé ploše, na jeho rozvoji panuje shoda napříč politickým spektrem, území je součástí promyšleného územního rozvoje a město území jednoznačně reguluje ve veřejném zájmu.

1.4.1 vytvořit koncepci rozvoje Stříbrného údolí z pohledu atraktivit, služeb a zázemí, které bude svým návštěvníkům nabízet

1.4.2 zajistit ochranu celistvosti a vytvořit podmínky pro rozvoj a využití Stříbrného údolí jako atraktivní volnočasové zóny pro místní i návštěvníky

1.4.3 vytvořit kvalitní vstupy do Stříbrného údolí, dobrou prostupnost pro pěší i cyklisty a promyšlené zázemí pro parkování

1.4.4 vytvořit marketingový plán Stříbrného údolí jako klíčového tématu pro tvář města navenek i dovnitř a uzlového bodu pro distribuci informací o službách a atraktivitách Jihlavy pro návštěvníky

1.4.5 město vyhodnotí potenciál areálu továrny Modeta pro rozvoj „Stříbrného údolí“ a prověří možnosti, jak může aktivně podpořit jeho využití v souladu s koncepcí celé zóny

OBLAST podmínky pro rozvoj kultury

CÍL 2.1 školy aktivně využívají nabídky kulturních institucí a rozumí potenciálu kulturní nabídky pro vzdělávání ve městě

Cíl reaguje na rezervy ve spolupráci mezi školami a kulturními aktéry, z nichž kulturní organizace mají velký zájem o zlepšení a posílení spolupráce a školy jsou pro posílení spolupráce otevřené. Bariérami na straně škol je fakt, že se samy necítí dostatečně zorientovány v nabídce a možnostech, které aktéři nabízejí, a často školy návštěvu kulturních akcí a programů nepovažují za vzdělávání. Mimojihlavské školy bojují také s bariérou dopravní dostupnosti. Na straně kulturních aktérů jsou rezervy v nedostatečné provázanosti nabídky na vzdělávací potřeby škol. Pod cíl lze částečně zahrnout i výstup, že ve využívání nefinančních nástrojů podpory kultury má město Jihlava rezervy (v tomto případě na straně informovanosti o kulturní nabídce směrem ke školám).

Školy se dobře orientují v nabídce kulturních institucích určené pro školy a považují mimoškolní výuku za plnohodnotnou formu vzdělávání. Nabídka kulturních institucí pokrývá pravidelně aktualizovanou poptávku škol, obsahuje „mobilní“ programy, které využívají školy z okolí Jihlavy, a je v souladu se školními vzdělávacími programy, kterým kulturní aktéři rozumějí a umí s nimi pracovat. Grantový systém má dobře definované podmínky podpory kvalitních programů pro školy a podporuje projekty s „hate-free“ tematikou.

2.1.1 vytvořit databanku vzdělávacích programů pro školy

2.1.2 pravidelně provádět průzkum potřeb škol a komunikovat je s aktéry v oblasti mimoškolní výuky

2.1.3 v grantovém systému specifikovat podmínky pro podporu vzniku kvalitních projektů vzdělávání skrze umění

2.1.4 iniciovat setkání odpovědných pracovníků ve školách a ředitelů kulturních organizací

2.1.5 vytvořit specifický program pro školy napříč kulturními institucemi s hate-free tematikou

CÍL 2.2 děti a mládež se aktivně účastní kulturního dění a podílí se na vytváření kultury a umění ve městě

Cíl reaguje na malé zastoupení projektů pro mládež a mladé v grantovém systému. Je formulován s ambicí výchovy diváka od útlého věku i mimo školu a zvýšení participace dětí a mládeže na aktivním vytváření kultury a umění ve městě.

Děti a mládež znají celé spektrum významných kulturních institucí ve městě a pravidelně je navštěvují. V grantovém systému je nastaven program pro mladé žadatele, který jihlavští studenti využívají. Město disponuje kapacitně dostačujícími vybavenými prostory pro možnosti neformální autorské tvorby dětí a mladistvých. Kulturní nabídka produkovaná žáky a studenty v rámci škol je integrální součástí kulturního života ve městě.

2.2.1 zavést „bonusový kulturní bloček“ zacílený na žáky ZŠ

2.2.2 prověřit možnosti dalšího financování kultury (např. kofinancování komunitou a městem)

2.2.3 zavést „prvňáčkovu kulturní stravenku“

2.2.4 kulturní program produkovaný školami je integrální součástí kulturního života

2.2.5 vytvořit dostupný prostor pro možnost autorské tvorby dětí a mladistvých

2.2.6 v grantovém systému vytvořit prostor pro mladé žadatele (16 – 25 let) a efektivně jej propagovat mezi cílovou skupinou

CÍL 2.3 podmínky pro rozvoj náročnějších žánrů, inovací a místní autorské tvorby jsou zajištěné

V podpoře mezi VIP akcemi i jednoletými granty je málo zastoupená místní autorská tvorba a do systému se obtížně dostávají inovace mimo zaběhnuté žadatele. Problém je podporován tím, že složení grantové a kulturní komise má nízké zastoupení odborníků a nezastupuje všechny žánry kultury. Podpora Filharmonie G. Mahlera a divadla DIOD v projektovém režimu není pro potřeby organizací a plnění jejich role ve městě vhodná. Na tato zjištění reaguje cíl a skrze formulovaná opatření se snaží snížit bariéry vstupu inovací a podpořit náročnější žánry a rozvoj místní autorské tvorby.

V Jihlavě je dostupná nabídka pro náročnějšího diváka, kterou město podporuje a noví žadatelé a inovativní projekty mají podporu a snadný vstup mezi zaběhnuté akce. Grantová a kulturní komise je ve většině složena z odborníků z celého spektra žánrů, kteří jsou schopni posoudit inovativní projekty a náročnější žánry. DIOD je centrem místní autorské tvorby Jihlavy a tato jeho role je ze strany města podporována. Místní autorská tvorba má velkou podporu a kulturní obec může čerpat z pravidelných programů lokální tvorby, které ve městě probíhají.

2.3.1 město nastaví finanční podmínky pro vznik programů lokální tvorby u městských institucí, jako jsou rezidence

2.3.2 odborné kompetence grantové komise budou posíleny

2.3.3 existuje možnost interaktivního vzdělávání o kultuře, historii, architektuře

2.3.4 město posílí podporu institucí zabývajících se náročnějšími žánry, inovacemi a místní autorskou tvorbou

2.3.5 město zajistí dostupné prostorové zázemí pro tvorbu a spolkovou činnost

2.3.6 město podporuje kulturní aktivity v zahraniční spolupráci (obzvlášť s partnerskými městy)

CÍL 2.4 velcí zaměstnavatelé a podnikatelé chápou roli kultury v rozvoji města a přínosy pro jejich podnikání a spolupracují na rozvoji kultury a publika v Jihlavě

Jihlavští podnikatelé nevidí důvod, proč podporovat kulturu a nespatřují v podpoře kultury dostatečnou protihodnotu. Mezi městem, podnikateli a krajem je nevyužitý potenciál vzájemné spolupráce na poli kultury. Komunikace s podnikateli ze strany města je velmi slabá a neexistuje žádná formální platforma. Na tyto skutečnosti reaguje následující cíl, který chce zároveň využít potenciálu vzájemné spolupráce uvedených aktérů a faktu, že živé město s bohatou kulturní a volnočasovou nabídkou je pro velké zaměstnavatele důležitým parametrem pro přilákání nových zaměstnanců do Jihlavy.

Velcí zaměstnavatelé a podnikatelé chápou roli kultury v rozvoji města a přínosy, které z ní pro ně plynou. Ve městě dobře funguje komunikace napříč podnikateli, magistrátem, krajem a kulturními aktéry. Podnikatelé díky porozumění role kultury a jejích přínosů spolupracují na rozvoji publika v Jihlavě. Velké firmy preferují využívání kulturní nabídky města a spolupráci s profesionály z řad jihlavských kulturních institucí namísto kulturního programu „uvnitř“ firem.

2.4.1 město iniciuje založení podnikatelského fóra společně s dalšími partnery a v propojení na další agendu města (MA21)

2.4.2 město nabízí vzdělávání kulturním aktérům v oblasti komunikace s podnikatelskou sférou

2.4.3 město zkoordinuje vznik „kulturních benefitů" pro zaměstnance velkých firem

2.4.4 posílit informovanost o kulturním dění ve firemních časopisech

CÍL 2.5 veřejná správa i občané města rozumí hodnotě kultury a vnímají ji jako rovnocennou oblast rozvoje města ve vztahu k dalším tématům

Současná tvorba koncepce pro kulturu je první širokou participací v oblasti kultury. Ze zjištění analýzy vyplynula výrazná finanční preference sportu ve srovnání s kulturou z hlediska investic. Na druhou stranu sport a kultura nejsou ostře oddělené oblasti zájmů obyvatel, aktivní „konzumenti“ kultury jsou často i sportovně aktivní (rozdíl je tedy spíše mezi aktivitou a pasivitou než sportem a kulturou). Nejvýznamnější riziko tohoto cíle je fakt, že aktuální kapacity OŠKT jsou plné, což by mohlo ohrozit implementaci celé Strategie.

Veřejná správa (politická reprezentace i úředníci) i široká veřejnost rozumí hodnotě a přínosům kultury. Agenda vyplývající ze Strategie je dostatečně personálně zajištěna, aby nebyla ohrožena implementace Strategie. Kulturní aktéři a instituce vnímají podporu ze strany města, cítí stabilní podporu pro svou činnost a jsou díky tomu schopni realizovat ambiciózní projekty a dlouhodobě plánovat svůj rozvoj. Kultura je vnímána v širokém slova smyslu a díky kulturnímu vzdělávání veřejnosti je posilována tolerance a snižována nesnášenlivost vůči menšinám a sociálně vyloučeným ve společnosti.

2.5.1 město zorganizuje kampaň osvětlující roli a přínosy kultury

2.5.2 město pravidelně ukazuje příklady dobré praxe na poli kultury formou ocenění, soutěží

2.5.3 pravidelně realizovat hate-free kampaň v Jihlavě

2.5.4 město rozšíří kapacity na agendu kultury, aby nebyla ohrožena implementace Strategie

CÍL 2.6 v kulturní nabídce se občan i návštěvník rychle orientuje

Cíl reaguje na zjištění týkající se nedostatků v informovanosti ve městě ať už směrem k Jihlavanům, tak i jihlavským návštěvníkům: informovanost ve veřejném prostoru i propagačních materiálech ohledně kulturních institucí Jihlavy má své rezervy. V tomto cíli je řešena informovanost nevztahující se přímo k veřejnému prostoru (ta viz samostatný cíl 1.2).

Informovanost ohledně kulturní nabídky je dostatečná a přehledná pro místní i návštěvníky a v žádném případě není bariérou návštěvy kulturního programu. Web města přehledně informuje o kulturní nabídce, snadno se v něm orientují místní i návštěvníci. V propagaci jsou zvlášť vyčleňovány za pomoci mapy klíčové kulturní instituce města, o dění zároveň přehledně informuje kulturní kalendář, který existuje v papírové i elektronické verzi. Infocentrum poskytuje služby posilující informovanost o kulturní nabídce a ty jsou využívány nejen návštěvníky, ale i Jihlavany.

2.6.1 město vytvoří mapu kulturních organizací

2.6.2 zvýšit povědomí o nabídce infocentra a pracovat na jeho zviditelnění

2.6.3 web města má jasnou strukturu dat a poskytuje dobrou orientaci občanům i návštěvníkům

CÍL 2.7 město vytváří podmínky pro koncepční rozvoj a koordinaci kultury

Tento cíl je velmi obsáhlý a lze jej rozčlenit do čtyř rovin z hlediska výstupů analýzy. V prvé řadě je pozice města jako zřizovatele kulturních institucí relativně slabá, v Jihlavě hraje významnou roli kraj jako zřizovatel divadla, muzea a galerie. Tyto krajské instituce jsou klíčové a potřebují pro svou činnost od města jednoznačně vyjádřenou morální podporu, kterou v současnosti nepociťují. Komunikace a spolupráce města a kraje je pro rozvoj kultury velmi zásadní. Druhou rovinu cíle tvoří koncepční rozvoj města a práce s daty – město je dotačně a investičně velmi silné, nicméně při implementaci strategií je kladen větší důraz na investiční projekty namísto projektů „měkkých“. Zároveň strategický plán je jako základní nástroj rozvoje města vnímán pouze částí úřadu a mezi jednotlivými koncepcemi (kulturní koncepce, grantový systém a strategický plán města) je slabá provázanost. Zároveň nejsou ve městě využívány nástroje jako je grantový systém jako datový zdroj a chybí integrace dat o publiku, která by umožnila lepší zacílení služeb a koordinaci mezi aktéry při oslovování publika. Ve třetí rovině se odráží současná nedostatečná koordinace a provázanost aktérů s městem navzájem – aktuální tvorba Strategie je první širokou participací v oblasti kultury a aktéři nemají dostatečný přehled o aktivitách a nabídce ostatních. Zároveň neexistuje žádná pravidelná platforma/fórum pro setkávání aktérů v oblasti kultury. Čtvrtá rovina se týká nutnosti restrukturalizace grantového systému ve vztahu k výstupům strategie: v obecné rovině (a) nastavení grantového systému z hlediska procesu, podmínek a hodnocení není optimální, (b)z hlediska struktury projektů jsou málo zastoupeny projekty pro mládež a mladé, naopak velký rozsah projektů s cílovou skupinou dětí/žáků, prakticky chybí žánr literatury a výtvarného umění, naopak dostatečně jsou zastoupeny hudba, divadlo a film, (c)o finanční podporu skrze grantový systém soutěží velké profesionální subjekty a neprofesionální žadatelé za stejných podmínek, (d) vedle neziskových organizací jsou zastoupeny i projekty obchodních společností a (e) finanční hranice 100 tis. Kč na projekt je limitující.

Město velmi intenzivně spolupracuje s krajem a spoluvytváří dobré podmínky pro rozvoj a koordinaci kultury ve městě. Úřad dbá na provázanost rozvojových nástrojů města a agenda spojená s koncepčním rozvojem je srozumitelná a používaná napříč všemi relevantními odbory magistrátu. Město shromažďuje a integruje data z kultury (návštěvnost, využívání veřejného prostoru, analytika webu apod.), pravidelně je vyhodnocuje, prezentuje aktérům a využívá je pro rozvoj publika. Město vytváří podmínky pro koordinaci akcí a aktérů, provazuje kulturní aktéry navzájem a taktéž aktéry s cílovými skupinami publika (např. školy, podnikatelé). Grantový systém je restrukturalizován ve smyslu výstupů Strategie a jsou odstraněny bariéry a rezervy pojmenované v analýze.

2.7.1 město provozuje kvalitní a funkční kolizní kalendář

2.7.2 město restrukturalizuje grantový systém po smyslu i tématech na aktuální kulturní Strategii

2.7.3 město dbá na provázanost rozvojových nástrojů a porozumění úředníků a politiků těmto nástrojům

2.7.4 město vytváří komunikační platformu kulturních aktérů

2.7.5 město vytvoří manuál ke grantovému systému a je přístupné ke konzultacím

2.7.6 město systematicky sbírá, shromažďuje a vyhodnocuje data od kulturních aktérů

2.7.7 město posílí spolupráci s krajem nad rámec současného stavu

OBLAST značka města

CÍL 3.1 rozvoj cestovního ruchu je efektivně koordinován a jsou vytvořené základní podmínky pro spolupráci s dalšími partnery a aktéry cestovního ruchu

Tento cíl reaguje na zjištění, že aktivity ve prospěch cestovního ruchu nejsou nijak koordinovány, že neexistuje platforma, kde by docházelo k pravidelnému sdílení informací o problémech cestovního ruchu v Jihlavě, o záměrech jednotlivých aktérů a o zkušenostech. Neprobíhá řízená komunikace mezi sektory, které se podílí na rozvoji cestovního ruchu: samospráva města, kraj, podnikatelé. Pracovníci MMJ, kteří mají podporu cestovního ruchu na starosti, jsou plně vytíženi rutinními činnostmi vyplývajícími ze správy subjektů, které město provozuje (věže, podzemí, Dům G. Mahlera, Informační centrum) a proto je nutné přestrukturovat činnosti jednotlivých oddělení a pracovníků MMJ a zvýšit kapacity úřadu tak, aby byly vytvořeny podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, řízení souvisejících činností a především pro zapojování dalších partnerů.

V rámci Magistrátu města jsou jasně rozděleny odpovědnosti a úkoly směřující k rozvoji cestovního ruchu a podpoře aktivit s turistickým potenciálem. MMJ intenzivně spolupracuje s krajem i s podnikateli podnikajícími v cestovním ruchu a spoluvytváří dobré podmínky pro rozvoj a koordinaci aktivit cestovního ruchu. V rámci úřadu se dbá na provázanost aktivit města, které ovlivňují jeho vnímání veřejností a aktivně se hledají příležitosti, jak využít dění ve městě k rozvoji cestovního ruchu.

3.1.1 v rámci MMJ vznikne pracovní skupina, která navrhne organizační strukturu a jednotlivé role a úkoly v agendě cestovního ruchu a rozvoje značky města Jihlavy

3.1.2 město zajistí dostatek výkonných lidských kapacit pro rozvoj CR a uspořádání kompetencí v souladu s návrhem pracovní skupiny

3.1.3. město dbá na vzdělávání pověřených pracovníků (zajištění externích expertů a lektorů k řešeným tématům, výjezdy na konference, exkurze do srovnatelných zahraničních destinací)

3.1.4 město uzavře smlouvu o spolupráci na poli cestovního ruchu mezi městem Jihlava a krajem Vysočina a městem Jihlava a ostatními destinačními společnostmi v kraji, kde jsou definovány vzájemné požadavky a závazky

3.1.5 probíhá pravidelné Fórum pro kulturu, volný čas a cestovní ruch

CÍL 3.2 Jihlava je aktivně propagovaná destinace s důrazem na nabídku pro prioritní cílové skupiny

Cíl vychází ze zjištění, že marketing města jako destinace nebyl dosud zacílený na konkrétní tržní segmenty a tím, že komunikoval s obecným nespecifickým uživatelem, byl vlastně mělký a neefektivní. Do budoucna je marketing města třeba více zacílit na určité typy návštěvníků: rodiny s dětmi, dětské skupiny, páry a jednotlivci s odrostlými dětmi (tzv. „prázdné hnízdo“), aktivní senioři, cizinci ze sousedních zemí – návštěvníci Vysočiny, cizinci z německy mluvících zemí s důrazem na ty, co mají v ČR kořeny. Tyto cílové skupiny je třeba oslovovat s co nejkonkrétnější a zároveň pro danou cílovou skupinu relevantní nabídkou. Destinační marketing města byl postaven spíše na nahodilých a izolovaných aktivitách a má-li přispět k vybudování určitých asociací jména Jihlava s určitými hodnotami, je třeba realizovat marketingové aktivity kontinuálně a s jasnými cíli.

Město má dostatek kvalitních produktů a nabídek pro stanovené cílové skupiny, aby zvyšovalo svou schopnost tyto skupiny přitáhnout z větších dojezdových vzdáleností a zadržet je alespoň na dva dny. Město shromažďuje a integruje data oblasti cestovního ruchu (návštěvnost, spokojenost návštěvníků, využití produktů cestovního ruchu, poptávka po produktech cestovního ruchu, analytika webu apod.), pravidelně je vyhodnocuje, prezentuje aktérům a využívá je pro další rozvoj cestovního ruchu. Město vytváří podmínky a příležitosti pro tvorbu a další rozvoj turistických produktů a podporuje partnerství, která směřují ke zkvalitňování nabídky nebo její propagace. Marketing města jako destinace a marketing města jako partnera se odvíjí od strategických cílů, je zaměřen na prioritní cílové skupiny: rodiny s dětmi, dětské skupiny, páry a jednotlivci s odrostlými dětmi (tzv. „prázdné hnízdo“), aktivní senioři, cizinci ze sousedních zemí – návštěvníci Vysočiny, cizinci z německy mluvících zemí. Řídí se plánem zpracovaným ve spolupráci s profesionálními marketéry. Město aktivně rozvíjí produkt destinační karty, aby podpořilo spolupráci aktérů a zvyšovalo svou atraktivitu pro delší pobyty.

3.2.1 město má pro každou z prioritních cílových skupin zformulovanou a konkretizovanou nabídku

3.2.2 město zadá vytvoření marketingového plánu pro propagaci nabídky

3.2.3 nabídka aktivit a produktů města Jihlavy pro cestovní ruch je srozumitelně definována, pravidelně inovována a jsou vytvořeny podmínky k tomu, aby byla intenzivně propagována zainteresovanými aktéry

3.2.4 město vytvoří webovou prezentaci a další propagační materiály zaměřené na všechny prioritní cílové skupiny cestovního ruchu

3.2.5 město zadá/zpracuje ve spolupráci s VŠPJ analýzu produktu destinační karty

3.2.6 město zavede destinační kartu a motivuje další partnery (podnikatele, kulturní aktéry, kraj Vysočina), aby se stali součástí systému slev

3.2.7 město ve spolupráci s VŠPJ sbírá a vyhodnocuje marketingová a výkonová data o vývoji cestovního ruchu ve městě a o využívání vzniklých produktů

CÍL 3.3 nabídka volnočasových a kulturních aktivit pro místní i návštěvníky je celoroční a funguje i o prázdninách a víkendech (je sezónní i mimosezónní) a obsahuje i akce rozvíjející klíčová témata města

Rozložení kulturních akcí a aktivit v čase není v Jihlavě optimální. V čase prázdnin (přelom července a srpna) zde není žádná pravidelná, každoročně se opakující akce a už vůbec ne akce s potenciálem přilákat turisty. Stejně tak bývá problém s víkendovými dny. Má-li být kulturní dění města součástí argumentů přesvědčujících k návštěvě nebo součástí nabídky, musí být nabídka doplněna, aby pokrývala hlavní turistické období a víkendové dny. Kulturní dění dosud nebylo hlavním pilířem marketingu města také proto, že jen dvě akce souvisejí s tématy, která jsou úzce spojena s Jihlavou. Pro efektivní komunikaci „Jihlavských témat“ je třeba, aby na tato témata bylo navázáno více akcí a doprovodných aktivit, aby témata měla reálný obsah dostupný návštěvníkům vícekrát za rok nebo po delší dobu.

Město posiluje svou atraktivitu tím, že stimuluje realizaci kulturních akcí ve dnech a v obdobích, které jsou důležité pro turisty, a podporuje propojení kulturních akcí s tématy, která jsou stanovená jako unikátní: G. Mahler, historie dolování stříbra, židovské a německé kulturní kořeny, specifická architektura.

3.3.1. město organizuje pravidelné setkávání aktérů za účelem koordinace termínů a podněcuje organizaci akcí v letních měsících a o víkendech

3.3.2 město ve spolupráci s VŠPJ sbírá marketingová a výkonová data zaměřená na spokojenost s nabídkou a jejím rozložením v čase

3.3.3 město podporuje kulturní akce, které reflektují nebo rozvíjejí prioritní témata: G. Mahler, dolování stříbra, židovské a německé kulturní kořeny, specifická architektura

CÍL 3.4 město a kulturní organizace využívají odborné a tvůrčí kapacity SŠ, VOŠ a VŠ v Jihlavě a podporují tak rozvoj mladých talentů

Cíl reflektuje skutečnost, že jednou z konkurenčních výhod Jihlavy je přítomnost střední a vysoké školy zaměřené na obory související s cestovním ruchem. Jihlava má možnost podpořit rozvoj talentů a motivovat zdejší studenty (nejen z uvedených škol zaměřených na cestovní ruch), aby se zapojili do práce ve prospěch kultury a cestovního ruchu ve městě. Studenti by se měli účastnit stáží ve zdejších kulturních institucích nebo se pod vedením pověřených pracovníků zapojit do tvorby, evaluace a dalšího rozvoje nových produktů pro cestovní ruch.

Město podporuje rozvoj kompetencí středoškolských a vysokoškolských studentů a pomáhá vyhledávat v jejich řadách talenty, které by mohlo dále podporovat a směřovat k aktivitám, na jejichž rozvoji má zájem. Aktivní spolupráce města a zde sídlících středních, vyšších a vysokých škol tak nejen napomáhá k inovacím a rozvoji produktů cestovního ruchu, ale slouží i jako důležitá složka obrazu města Jihlavy jako města, které podporuje aktivitu a angažovanost mladých.

3.4.1 město podpoří vznik inkubátoru cestovního ruchu / start-up akcelerátoru pro cestovní ruch

3.4.2 město podporuje vznik (autorských) propagačních materiálů a suvenýrů prezentujících město a jeho mladé talenty

3.4.3 město aktivně vytváří podmínky pro to, aby studenti středních, vyšších škol v Jihlavě a VŠPJ absolvovali stáže v kulturních institucích ve městě či na MMJ

CÍL 3.5 v Jihlavě je dostatečná nabídka ubytování a stravování a doplňkové služby cestovního ruchu pro prioritní cílové skupiny

Tento cíl vychází ze zjištění, že ve městě je nedostatek ubytování střední a nižší cenové hladiny, které neslouží jako ubytování příležitostným pracovníkům. Stejně tak je rezidenty a návštěvníky reflektován nedostatek příležitostí pro noční život ve městě a večerní volnočasové aktivity. Tyto nedostatečně rozvinuté části nabídky se jeví jako důležitý předpoklad pro to, aby město dokázalo prodloužit pobyt návštěvníků s dětmi a návštěvníků, kteří chtějí poznat Vysočinu a zároveň potřebují živé městské prostředí jako zázemí svého pobytu.

Město využívá propagaci zacílenou na prioritní skupiny i jako nástroj pro zpětné podněcování rozvoje potřebné nabídky služeb. Hledá příležitosti, jak v rámci pronájmů svých prostor nebo objektů podpořit rozvoj potřebných typů služeb (doplňujících nebo posilujících nabídku stanovenou dle cíle 3.2.1). Stejně tak podporuje zřízené organizace, aby rozšiřovaly služby pro prioritní cílové skupiny.

3.5.1 město v rámci tvorby nabídky vyspecifikuje požadavky na ubytování a stravování pro prioritní cílové skupiny cestovního ruchu a jejich naplnění stanoví jako podmínku pro zařazení poskytovatelů služeb do zacílené propagace města

3.5.2 město začlení do koncepce využití areálu Modety požadavek na poskytování ubytování v kvalitě a cenových úrovních odpovídajících cílovým skupinám: rodiny s dětmi, dětské skupiny a aktivní senioři

Tak co myslíte? Samozřejmě je složité orientovat se v celku, když přináším pouze výseky, ale jestli vás čtení baví, odkazuji opět na celý text strategie např. zde. 

V příštím článku opustíme naoko strategii a věnovat se budeme akčnímu plánu, tedy tomu, čím se reálně začne. 

O vizi Jihlavy podle kulturní strategie

Akční plán je hotov a čeká na schválení zastupitelstvem, které bude zasedat 11. dubna 2017. Já bych ráda ještě před jeho zveřejněním nakousla celou strategii a to, co se v ní skrývá. Přeci jen je to dlouhý dokument a číst ho celý najednou se nemusí každému chtít, takže se můžete těšit na jeho naporcování a servírování s krátkým komentářem. 

První část tohoto seriálu o strategii se bude věnovat vizi. Jak by tedy měla Jihlava v roce 2024 vypadat? Strategie říká: 

VIZE JIHLAVY V ROCE 2025 V OBLASTECH KULTURY, VOLNÉHO ČASU A CESTOVNÍHO RUCH

Aktivní obyvatelé, město vstřícné iniciativě „zdola“

V Jihlavě je kultura vnímána jako klíčový prvek veřejného života a společně se sportem je zdrojem vitality obyvatel města. Město podporuje aktivitu svých občanů, podílí se na vzdělávání publika již od nejmladšího věku a je vstřícné vůči iniciativám, které usilují o rozvoj kulturního a společenského života.

Centrum Vysočiny, živé centrum města

Jihlava je správním i přirozeným kulturním a společenským centrem Vysočiny a je takto   vnímána obyvateli, veřejnou správou i podnikateli nejen ve městě, ale v celém regionu.

Městu se podařilo navrátit funkci historickému centru způsobem, který odpovídá jeho pozici krajské metropole. Na atraktivitě centra se zásadním způsobem podílejí kulturní instituce, které utvářejí tep kulturního a společenského dění ve městě.

Centrum města je přívětivé vůči všem skupinám občanů. Veřejný prostor tak přirozeně ožívá přítomností obyvatel, kteří mají dostatek důvodů v centru pobývat. Pravidelné festivaly, slavnosti nebo trhy dotvářejí magnetismus centra města. Na atmosféře centra se i významně podílí množství škol a aktivity žáků a studentů, které se odehrávají i mimo školní budovy.

„Stříbrné údolí“

Město se rozvíjí nejen v historickém centru, ale dokázalo zúročit dlouhodobý koncepční   rozvoj území podél řek. “Stříbrné údolí” - zelený volnočasový pás podél řeky Jihlavy  a Jihlávky tvoří propojený krajinný celek nabízející zázemí se škálou integrovaných služeb pro sport, kulturu a aktivní trávení volného času. Genia Loci dotváří kontakt s živlem řeky i důležitými místy historie města spojených s těžbou stříbra.

Díky spojení kultury, sportu a poznávání, přírodnímu rázu, škále a kvalitě nabídky a přívětivosti vůči pěším a cyklistům se „Stříbrné údolí“ stalo stěžejním místem, kde Jihlavané relaxují,  sportují nebo se baví, ale i novým důvodem návštěvy Jihlavy mezi obyvateli i návštěvníky regionu. 

Silná značka města

Když se řekne “Jihlava” tuzemští i zahraniční turisté si představí fenomény jako dokumentární film, Gustav Mahler, historie dolování stříbra nebo Stříbrné údolí. Silná značka města je výsledkem citlivé péče a zároveň inovativního přístupu k využívání kulturního dědictví, koncepčního rozvoje veřejného prostoru a dlouhodobé investice do podpory kulturního a tvůrčího podhoubí města. Živou současnost i povědomí o důmyslnosti a houževnatosti předků návštěvníci zažívají skrze širokou paletu originálních turistických produktů.  Jihlava je důvodem k návštěvě Vysočiny a zároveň tvoří ideální zázemí pro objevování celého kraje. Přítomnost turistů přispívá - především o víkendech a prázdninách - k živosti města a celkově ke zvyšování kvality služeb. Rostoucí zájem o město je též i jedním z důvodů, proč jsou Jihlavané na své město pyšní. 

Město přitahuje mladé lidi, město vstřícné rodině

Autentická a vstřícná atmosféra města, bohatá kulturní a volnočasová nabídka i kvalitní podmínky pro aktivní pohyb venku přispívají k tomu, že Jihlava je “dobrá adresa”. Život zde nabízí komfort většího moderního města ve spojení s přírodou. Umožňuje plnými doušky nasávat vůni i zemitost Vysočiny a ukotvuje do sezonního rytmu okolní krajiny, který je ve městě cítit. Tato kombinace oslovuje především mladé rodiny s dětmi, pro které je Jihlava vítanou alternativou života v rušném velkoměstě.

Líbí se vám? 

Vize odráží složitý proces tvorby strategie, je takovou čirou esencí toho, o čem jsme dlouze diskutovali a nad čím jsme dumali. Vize jako vrcholek ledovce. Nechci zde popisovat mechanismus tvorby strategie a toho, jak se k vizi dospělo, protože je to velice dobře a podrobně rozepsáno přímo v daném dokumentu, který naleznete např. na stránkách města Jihlavy anebo na stránkách Fora Jihlava (přehledněji členěno po kapitolách).

Každopádně mluvíme o strategii, a proto je vize opravdu vrcholkem, pod kterým se skrývá množství cílů, opatření, implementačních a evaluačních mechanismů, ale také popis cílových skupin atp. A přesně o tom budou další části seriálu o strategii, těšit se můžete také na aktuální akční plán a reportáž o tom, jak se to celé dává těžkopádně do pohybu. 

Nový manažer pro kulturu, který to do toho pohybu dostane, je na dosah ruky! 

O strategii v Jihlavských listech

I když to nevypadá graficky moc pěkně, jinak se mi to sem vložit nepodařilo. Nevadí, jde přeci jen o obsah! 

O mé současné (politické) práci

Nový rok a nová síla

Dlouho jsem nic nenapsala, z podzimní velké hektiky jsem velice ráda upadla do klidných Vánočních a novoročních svátků, ze kterých už jsem se samozřejmě probrala a mohu se zase podělit o to, na čem se pracuje. 

Hodně lidí se mě ptá, co teď dělám, když jsem odešla z politiky. Mrzí mě, že to tak vyznělo, já  jsem v politice samozřejmě zůstala, i když pouze jako opoziční zastupitelka. Rezignovala jsem pouze na post radní, ale členství v komisích (pro kulturu a pro Zdravé město) mi zůstalo, stejně jako křeslo zastupitelky. Dění na radnici tak sleduji už jen z povzdálí, ta zkušenost je ale velmi cenná. 

Když sedíte každých 14 dní na jednání rady, víte o tom, co se kde šustne, a mnohé dokážete buď pochopit anebo se proti tomu vymezit, protože prostě máte přístup k informacím. Když ale na radnici docházíte jednou za dva měsíce, informací je vskutku mnohem méně, a ještě k tomu jsou pouze na papíře, takže pochopení je najednou mnohem složitější, kdežto vymezení se proti čemukoli může být klidně otázkou pár minut. Není to samozřejmě žádný světoborný objev, tak to prostě je, ale ta zkušenost je pro mě doopravdy velice silná: více si teď uvědomuji obrovskou bariéru mezi občany, kteří mají těch informací ještě mnohem méně, než já, a mezi radnicí, která sice využívá řadu informačních kanálů a snaží se o tom nejdůležitějším své občany informovat, ale žádný z těch kanálů prostě nikdy nemůže nahradit face-to-face diskusi. Potřeba a důležitost otevřené radnice, veřejných setkání a funkční participace je pro mě čím dál tím víc tématem, na kterém je třeba pracovat. 

Skvělým příkladem takové funkční participace je například způsob, jakým vznikla Strategie pro kulturu, volný čas a cestovní ruch. Expertní tým, který proces vedl, připravil veřejná setkání, focus groups, kulaté stoly i dotazníkové šetření. Zapojili se jednak samotní kulturní aktéři, ale také podnikatelé, široká veřejnost, úředníci či zastupitelé, velký kus práce odvedla VŠPJ. Výsledkem je velice kvalitní dokument, který nám pomůže vytěžit spící potenciál v kultuře i v cestovním ruchu. Tomu, co strategie řeší a přináší, věnuji samostatný článek, protože je toho opravdu velmi mnoho, a já  bych nerada nějaké téma ošidila. Těšte se, je to opravdu strašně krásné téma se spoustou rozvojových příležitostí pro celou Jihlavu. 

Jakožto iniciátorka této strategie a kulturní manažerka velice stojím o to, aby byla strategie naplňována, a aby se z dokumentu nestal šuplíkový ležák, protože je to studnice možností. I proto jsem se stala spolupracovnicí odboru kultury a spolu s Jakubem Demlem budu implementaci strategie hnát kupředu. Do únorového zastupitelstva připravujeme akční plán na letošek a příští rok, zároveň také věříme ve schválení celého dokumentu (schválení mělo proběhnout už v prosinci, ale bylo odsunuto právě kvůli tvorbě akčního plánu a rozpočtu pro letošek a příští rok). 

Téma participace samozřejmě neopouštím, budu se mu i nadále věnovat. Pevně věřím, že se postupně podaří zakotvit ji do běžného provozu radnice, i když je to běh na dlouhou trať. Participace je skvělým nástrojem, jak vtáhnout občany do rozhodování o svém městě a o prostoru, ve kterém žijí. Není samospásná a není možné ji stavět nade všechny rozhodovací procesy, ale správně vedená participace umí opravdu velké věci. Ale o tom také jindy, ať se máte na co těšit. 

Na závěr bych chtěla poděkovat za přízeň všem, kteří mi minulé dva roky drželi palce, velice si cením vaší podpory! 

Letošek nechť je ve znamení práce na strategii a kvalitní opozici. Mým předsevzetím je také častější psaní sem (teď se mi bude psát lehčeji, když jde o mé oblíbené téma). 

Vám všem přeji splněné sny, zdraví a radost ze života!