Bude tomu rok, co jsem publikovala poslední článek. Závěr druhého těhotenství mi vzal veškerou sílu a není ji vlastně nazbyt ani teď, když mám děti s celkem malým věkovým rozestupem. Nicméně i přes ten fičák u nás doma si myslím, že je pro mne politika natolik zábavná, že se jí nechci vzdát. Takže jsem zpět. Dobře, není to až zase tak velká sranda, ale velká škola, velké sebezapření, velká snaha o dosažení Zenu, to teda politika je. Na odreagování od dětí ideální.
Médii už proběhla informace, že povedu do podzimních voleb kandidátku Fora Jihlava. Je to pro mne velká pocta, že jsem dostala znovu příležitost vést naši skupinu, trochu se mi z toho klepou kolena, ale výzvy mě prostě baví!
Ve Foru se toho teď děje hrozně moc. Přicházejí noví lidé, nabídky, nové povinnosti, a i když navenek vlastně mlčíme asi nejvíc za celou dobu našeho působení, pod poklicí to takhle ještě nikdy nebublalo. Práce na programu i příprava kampaně jede v plném proudu. A je to dost odlišné od voleb minulých! Zkušenosti, lidi, naivita i odhodlání, vše se posunulo o kus dál, vše dostalo nový nádech zažitého aktu, vše se řeší s řádným předstihem. Z celé práce v zastupitelstvu, komisích a výborech, jsme toho hodně pochopili, dost věcí nám naopak nedává vůbec žádný smysl ani teď po čtyřech letech. Ale to tak asi má být, alespoň je na čem pracovat.
Mým osobním důvodem, proč jsem před čtyřmi lety šla do politiky, bylo nakopnutí kulturní politiky, která zde dosud neexistovala, a vytvoření funkční strategie pro kulturu. Podařilo se, dokument existuje a je skvělý, akční plán je naplňován, strategie pro kulturu je začleněna do celkové strategie města, a dokonce se propsala i do územního plánu. Pecka! To nikde jinde v republice nemají! A dokonce vznikla na základě spolupráce s Národní sítí Zdravých měst metodika, podle které se to ostatní města mohou naučit podle nás. Obrovská pecka! Děkuji všem zúčastněným úředníkům, tvůrcům strategie a metodiky mapování, vedení města i kolegům ze zastupitelstva, že se ta práce podařila dotáhnout do takového konce, ve který jsem vlastně ani nedoufala.
A co dál? Teď musíme zatnout zuby a opřít se do dalších voleb, protože městu naše činnost sluší. Máme Jihlavu rádi, to se pak pracuje samo. Plány tedy střádáme, ale zatím jsou tajné (tedy kromě obecně známého plánu vyhrát volby, aby to té Jihlavě slušelo co nejvíc a už brzy). Těšte se!
